Věková hranice populace v Evropě se posouvá směrem vzhůru a průměrný věk neustále roste. Klesající porodnost a málo nově narozených dětí způsobí, že již za několik let bude převažovat počet seniorů a naopak klesat počet osob v produktivním věku. Nejvíce se to projeví zhruba za deset let, kdy dospějí do důchodového věku silné ročníky, které známe pod přízviskem „Husákovy děti“.
Většina ze současných seniorů je odkázána buď na pomoc svých blízkých, rodiny a příbuzných, ale někteří jsou plně soběstační, ovšem závislí na svých automobilech. S věkem totiž také roste množství zdravotních potíží a velké problémy představuje už jen samotný nákup potravin. V některých regionech to sice lze vyřešit nákupem potravin přes Internet, ale to se týká pouze omezeného území republiky.
Na silnicích tedy bude přibývat řidičů ve věku nad 60 let. Od určité věkové hranice se musí každý rok podrobit lékařské prohlídce a požádat o prodloužení řidičského oprávnění, ale obvykle jde spíše o formalitu.
Senioři nezaviní většinu nehod, spíše naopak
Seniorům je vytýkán aktivní přístup řízení vozidla zejména mezi mladou generací, vadí jim, že jsou potenciálním ohniskem problémů a nehod, přitom podle statistik jich senioři zaviní skutečně jen zlomek. Nejvíce incidentů způsobují mladí lidé do 35 let. Ti dříve narození bývají ke všemu ohleduplnější, více se věnují řízení, příliš se nerozptylují a jezdí po trasách, které dobře znají. Dnes už také neplatí pravidlo dědouška ve staré Škodovce s kloboukem na hlavě, který je postrachem pro své okolí, klobouky již téměř nikdo nenosí a současné (i ojeté) vozy se řídí mnohem snáze než Trabanty, Wartburgy a Žigulíky.
Dříve se také bral jiný metr na lidský věk, zkrátka nebylo zvykem, že by po překročení věkové hranice 85 let vůbec někdo usedal za volant. Vyšší věk nad 80 let je poměrně běžný a lidé jsou aktivní i po devadesátce, a to mohou řídit auto dokonce lépe, než jejich vnoučata.
