Ženy menstruují od nepaměti. Od nějakých svých třinácti let do věku čtyřiceti pěti až padesáti, kdy se objevuje menopauza. Samotný ovulační cyklus trvá dvacet osm dní, tedy tolik, co přibližně odpovídá době oběhu Měsíce kolem Země. Termíny „menstruace“ a „menses“ pocházejí z latinského mensis, řeckého mene, obojí znamená v překladu měsíc.
Tento proces je existenčně důležitý. Bez ovulace by nemohla být žena oplodněna a dát tak vznik novému životu. Přes to všechno je na ni všelijaký pohled. Díky reklamám, mnoha náboženstvím i dobovým prohlášením, je na ni nazíráno jako na něco nečistého a nepříjemného. Reklamy se předhánějí v hygienických potřebách, které zajistí komfort a bezpečnost, tak, aby nikdo nic hlavně nepoznal. Farmaceutické firmy prodávají léky na potlačení mensesu na základě několika průzkumů, kdy ženy projevily zájem nemenstruovat, protože získaly dojem, že je snad nepotřebná, nebo minimálně je vhodné ji nějak upravovat.
V posledních deseti letech začíná být nahlíženo ale na menstruaci zcela jinak. Po starém vzoru některých kultur vznikají takzvané ženské kruhy, které mluví otevřeně o periodě jako o inspirativní cestě včetně doporučení, co v daný den ve svém cyklu dělat. Jsou malována díla, jedněmi vyzdvihována jinými nenáviděna, samotnou menstruační krví. Rozšířilo se portfolio pomůcek i různých alternativ od kalíšků přes kalhotky až po spontánní menstruaci, kdy si žena dokáže v sobě krev pomocí čípku nějaký čas udržet a ve vhodnou chvíli ji vypustit.
Je třeba si uvědomit, že každá dívka, slečna, paní prožívá svou periodu individuálně. Díky ní tak mnohdy může odhalit hormonální nerovnováhu ve svém těle. Přílišnou fyzickou únavu, stres či nedostatek živin.
Zda je vše kolem menstruace jen věcí moderní extravagance, či naopak přirozeností, už záleží na každé. Avšak jisté je, že namísto boje proti přírodě, je lépe jít s ní vždy v ruku ruce a nechat svobodě těla jistý prostor.
